Ves Kurovice se připomíná v roce 1275, kdy byla lénem olomouckých
biskupů, kteří zde měli v blízkosti kostela tvrz. Po Kurovicích se
tehdy psal Zášit z Kurovic. Vladycký rod se v Kurovicích uvádí již ve
druhé polovině 13. století. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus (a jeho
matka Gertruda) prodali roku 1339 Kurovice s Třeběticemi olomouckému
biskupovi Janovi. Kurovice pak byl byly
manským statkem olomouckých biskupů, kteří jej drželi, a znichž
Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Ješek ze
Šternberka se před rokem 1385 pod záminkou pohledávek vůči Jaroslavovi
zmocnil tvrze a jejího příslušenství a roku 1390 mu ji i s manskou
polovinou Holešova biskup udělil lénem. Příslušnost Šternberků ke
katolickému táboru zapříčinila, že husité v letech 1423-1424 tvrz
zničili. Zdá se, že před rokem 1447, kdy se uvádí jako zámek, byla už v
kvalitní formě obnovena. K poškození tvrze došlo znovu v
česko-uherských válkách a na následnou opravu navázali od roku 1499
(synové Haška z Vrchlabí) bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí, kteří
Kurovice přijali od biskupa Stanislava Thurzy. Bratři zahájili výraznou
postupnou přestavbu původní tvrze (jež se nacházela ve špatném stavu)
na pozdněgotickou trojkřídlou tvrz. Také ji obehnali hradbami a valy.
Tato znovuvýstavba tvrze je doložena několika erby pánů z Vrchlabí (v
pokojích prvního patra tvrze). Dokončil ji před polovinou 16. století
Oldřich z Vrchlabí. Plně převládala obytně-reprezentační funkce, takže
nový vstup síní na severu dovolil vcházet jen pěším, a
hospodářsko-provozním účelům sloužil výhradně dvůr severovýchodně od
tvrze. Rod z Vrchlabí držel Kurovice v letech 1482-1565.
V roce 1565 získal od biskupa Viléma léno Jáchym Zoubek ze Zdětína,
podkomoří Markrabství moravského, a nechal zaklenout několik místností
severního a jižního křídla. Na stropě jednoho z nově vybudovaných sálů
je dosud dochován dochován jeho erb a nápis:
IOACHIM-ZABVEK-ZE-ZDIETINA-A-NA-MOSSTIENICI-KOMORNIK-PRAWA MENSSIHO.
Možná až jeho syn Jan Bohuslav zřídil okolo roku 1580 v patře
renesanční lodžii. Erb Jana Bohuslava spolu s erby Anny ze Zástřizl a
Kunky z Korotína jsou na desce z roku 1582 v boční zdi lodi na
evangelní straně zdejšího kostela sv. Kunhuty. V roce 1603 získal
manský statek, tvrz, dvůr a ves Kurovice, spolu s Třeběticemi za 15 000
zlatých Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic. Na počátku třicetileté války
tvrz dvakrát dobyli Valaši. Po Bílé hoře náležely Kurovice knížeti
Václavu Frant. Eusebiu z Lobkovic, který dostavěl kolem roku 1630 druhé
patro tvrze. Nad vchodem do pokojů v druhém patře je erb tehdejšího
lenního pána kardinála Ditrichštejna. V 17. století zde byl také
pivovar. Spolu s Holešovem koupili Kurovice s tvrzí roku 1651 Rottalové
a u Holešova zůstala až do roku 1936. Most přes příkop byl odstraněn v
19. století. Na přelomu 19. a 20. století byla tvrz využívána jako byt
správce a byt hospodářského služebnictva, ostatek pak jako panská
sýpka.
Kurovická tvrz v 70. letech 20. století